Vnímání svìta osobami s autismem

pøednáška V. Šporclové (APLA Praha), 30.3. a 16. 4. 2015

Ve dnech 30. 3. a 16. 4. 2015 poctila naši školu již tradiènì (letos již po ètvrté) psycholožka Mgr. Veronika Šporclová z Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA Praha) a v semináøi psychologie seznámila studenty s projevy chování osob s poruchami autistického spektra.

Více již od samotných studentù:
"V úvodu jsme byli seznámeni s definicí autismu a s jeho aktuální situací v Èechách i ve svìtì. Pøednáška pokraèovala tématy jako: integrace autismem postižených lidí do spoleènosti, odlišnost v jejich vnímání spoleènosti a jak spoleènost naopak vnímá je èi psychologické metody, týkající se diagnostikování této nemoci. Pí. Šporclová se také podìlila o své autentické zážitky s autisty rùzných diagnóz.

Diagnostika této poruchy se provádí na základì urèitých projevù chování: Dítì napøíklad nereaguje na své jméno, není schopné si øíct o to, co chce, nebo upozornit na to, co se mu nelíbí. Èasto pùsobí dojmem, že neslyší, nemává na rozlouèenou a nereaguje na novì pøíchozí, špatnì mluví. Èasto má velmi špatný oèní kontakt, neusmívá se na své blízké. Velmi rádo si hraje samo. Toto chování se mùže se projevit už pøed 36. mìsícem života jedince.

Autismus mùže mít u rùzných pøípadù odlišné symptomy. Jedná se o vrozenou poruchu, která (podle závažnosti poruchy) omezuje nìkteré z mozkových funkcí. Jedinec tak nesprávnì vyhodnocuje informace, které se k nìmu dostávají. Pøedevším jde o oblast komunikace, sociální interakce a pøedstavivosti. Zjednodušenì øeèeno: Autisté nemusí rozumìt nám, my zase nemusíme rozumìt jim. Autisté jen obtížnì hledají cesty, jak se orientovat v sobì samém a vìcech kolem sebe. V prùbìhu vývoje se pak mùžou setkat s obtížemi jako porucha vývoje øeèi, mohou mít potíže se vztahy s lidmi èi nezvládají bìžné sociální dovednosti.

Každý rok se v Èesku narodí cca 200 dìtí postižených autismem, v ÈR tak žije cca 15-20 tisíc lidí s touto poruchou. Podle statistik se vyskytuje ètyøikrát èastìji u chlapcù, než u dívek. Tato statistika je ale podle nìkterých vìdcù zkreslována tím, že projevy poruchy nejsou u dívek tolik výrazné, a tím pádem hùøe zjistitelné. „Dívky bývají ménì hyperaktivní, ménì agresivní, zdatnìjší bývají také v socioemoèní oblasti, proto mùže být odhalení autismu u dívek nároènìjší," øíká Šporclová.

Úplné vyléèení autismu dnes není možné, už z dùvodu, že neznáme pøímou pøíèinu tohoto onemocnìní. Pøedpokládá se, že hlavní roli hrají genetické faktory, chemické procesy v mozku a rùzná infekèní onemocnìní. Pøesto lze pomocí intenzivních terapií u lidí postižených autismem zlepšit sociální dovednosti. Mohou tak napøíklad navštìvovat bìžné školy."

František Kment, 4 alfa